Spa resort Metropol

V centru Františkových Lázní na okraji městského parku a v přímém dosahu veškerých lázeňských i městských aktivit bude vybudován v návaznosti na lázeňské domy ve Francouzské ulici nový lázeňský resort, který bude nabízet léčbu na soudobém standardu s vyšší přidanou hodnotou. Celé území je tvořeno stávajícími domy více či méně standardně vybavenými, a volným územím, kde se předpokládá nová výstavba.

Stávající ubytovací kapacita soustředěná do uliční fronty Francouzské ulice přímo evokuje nápad sdružit kompozici resortu do jednoho uzavřeného bloku, jehož tři strany jsou už koncepčně dány. Zbývá tedy doplnit dílčí uliční frontu na severní straně a celý prostor tak kompozičně uzavřít. Tím vznikne prostor, který je nejen urbanisticky přívětivý, ctí městskou kompozici, ale navíc ji dotváří. Tento záměr navíc vyhovuje i provozně, protože umožňuje vytvořit resort s uzavřenou samostatně provozuschopnou funkcí. Budou zastavěny dvě proluky (na východní a západní straně), v obou případech doplněna hmota uliční fronty tak, aby korespondovala s architektonickým výrazem sousedních budov, a reflektovala výškové urbanistické parametry.

Základní koncepční myšlenkou je vytvoření monofunkčního komplexu, vnitřně uzavřeného a samostatně provozuschopného, jehož centrem bude hlavní provozní objekt, který bude vystavěn na severním líci území. Ten bude sloužit všem základním lázeňským funkcím od odbavení, stravování, přes léčebné procedury až po volnočasové aktivity.

Objekt je trojpodlažní s jedním podzemním podlažím (technickým). Kompozičně jde o trojtrakt symetrický kolem středové hmoty. Ta je tvořena oblou hmotou nad vstupním parterem, z níž vycházejí v podstatě symetrická křídla na obě strany. Výrazově je architektura odvozena od stávající klasicizující formy okolních staveb. Ve snaze omezit utilitární a eklektický vzhled byly jednotlivé prvky tvarově natolik zjednodušeny, že mají čistě stereometrické tvary (sloupy, pilastry, římsy, bosáž). V souvislosti s bohatým tvaroslovím byla omezena barevnost na dva základní odstíny – teplá bílá a pastelově okrová. Tato kombinace byla použita jako sjednocující prvek pro celý komplex včetně vnitřních a venkovních stávajících fasád.

Zcela opačný a v tomto smyslu kontrapunktický je design nových vnitřních architektonických prvků v čele s oranžerií. Ta tvoří přirozený kompoziční střed vnitřního prostoru, a to jak funkčně, tak hmotově. Jedná se o třípodlažní objekt, vnitřně otevřený, do kterého ústí ze tří stran nadzemní spojovací chodby. Objekt je celoplošně opláštěn skleněnou fasádou předsazenou nosné konstrukci, kterou tím pádem plásť částečně skrývá. Stejným způsobem budou provedeny i nadzemní chodby, takže celkový dojem bude odlehčený, vzdušný. Chodby se v oranžerii potkají v jednom uzlu, čímž vytvoří jakousi nadzemní galerii s průhledem dolů i nahoru. Z tohoto uzlu bude možné sejít do parteru schodištěm nebo sjet proskleným výtahem. Celý zbylý volný prostor oranžerie bude vyplněn zelení, a to ve všech proporčních výškách tak, aby vytvářela pocit zimní zahrady. V parteru bude možnost sezení. Nadzemní chodby jsou neseny výrazným sloupořadím, čímž sice budou evokovat vzhled kolonád dělící vnitřní dvůr do čtyř kvadrantů, zároveň však nebrání volným průhledům zelení zahrady v úrovni normálního horizontu.

Jednotlivé segmenty vnitřního dvora rozdělené chodbami jsou využity pro lázeňské hosty. Na jižní straně je prostor zhruba čtvercového půdorysu, do kterého je navržena francouzská zahrada. Obvod tvoří kruhová pěšina, na kterou navazují čytři radiální cesty směrem ke květinové zahradě. Jejím středem je fontána, po obvodě jsou umístěny lavičky.

Západní část dvora je navržena jako anglická zahrada. Organicky směrované pěšiny jsou doplněny středním a vysokým patrem zeleně, mezi nimi jsou pak umístěny klidové relaxační kouty se sezením. Významným kompozičním prvkem prostoru je průhled průjezdem do ulice.

Doprava v klidu zaměstnanců je zajištěna parkovacím stáním přimo navazujícím na severní vjezd do areálu. Ten má sdruženou funkcí s technickým a zásobovacím příjezdem.